Rodinná politika v ČR pohledem exekutivy a soudní moci

27.11.2016 | autor: Jan Gregor

Vážené poslankyně, vážení hosté,

děkuji jménem Mladých křesťanských demokratů za organizaci tohoto semináře a možnost vystoupit zde jako panelista.

Tématem je rodinná politika. Rodina je základní stavební jednotkou společnosti, proto jsem také velmi rád, že je jí zde věnován samostatný blok. Rád bych se ve svém příspěvku věnoval, jakým způsobem je na rodinu pohlíženo z pohledu exekutivy a moci soudní, tedy především pohledem Ústavního soudu.

Nejprve je vhodné si říci, že v současném právním řádu explicitní legální definice rodiny absentuje. Implicitní definici, či přiblížení se k tomuto pojmu nám umožňuje ustanovení § 655 nového občanského zákoníku, jež definuje manželství jako „Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.“ Již z tohoto ustanovení je tedy velmi zřejmé, že rodina ze své podstaty je tedy primárně postavena na své biolgicko-reprodukční funkci, tedy, že nejde o žádný sociální konstrukt. Všechny ostatní formy jsou pouhou náhražkou této formy. To je třeba říci na úvod.

Již na začátku jsem zmínil nutnost exkurzu na rodinu pohledem exekutivy. Je mi velmi líto, že se seminářů věnovaných rodinné politice zásadně neúčastní zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí. Je to totiž resort, jež si vytyčil velmi zodpovědný úkol a to vytvoření nové koncepce rodinné politiky.

Tato Koncepce rodinné politiky je jakousi antitezí současného pojetí rodiny, jak ji vnímám a zároveň je i v příkrém rozporu se současným právním řádem. Již samotnou definicí rodiny nenechají autoři této koncepce nikoho na pochybách o ideových cílech. Konstitutivním znakem rodiny dle koncepce je „partnerství alespoň dvou osob spojených biologickou či sociální vazbou s jednogeneračním nebo vícegeneračním aspektem. Základním kritériem je vzájemná péče. Podoba soužití osob je rozhodnutím členů rodin, nelze preferovat konkrétní vybraný model rodiny nebo určovat formy soužití“.

Již z těchto pár slov je tedy zcela evidentní, že resort MPSV se drží definice rodiny v duchu všechno všem. S tímto vymezením nelze absolutně souhlasit. Rodina je, a měla by stále býti z definice bezpečným prostorem, do něhož přichází děti na svět. Zde přejdu k nejdůležitějšímu aspektu, který si bohužel mnoho sociálních inženýrů při vytváření politických dokumentů neuvědomuje či uvědomovat nechce. Nejdůležitějším kritériem je tedy dobro a dětí, tedy biologických potomků. Mám obavu, že současný trend používání dětí pouze jako štítu či znevažuje povahu dítěte na určitý doplněk, jež by měl každému sociální stát zaručit. Jinak nelze hodnotit požadavky Koncepce rodinné politiky na zvýšení dostupnosti asistované reprodukce. Jediné kategorii, vůči které se v duchu všechno všem nepostupovalo je samozřejmě rodina tradiční, tedy rodina založená na manželství paní. V duchu egalitářství se tedy paní ministryně Marksová rozhodla zrušit jednu z mála odměn za odpovědnost vůči svému manželu a dětem a to zrušení slevy na manžela (manželku) u daně z příjmů fyzických osob. Proto lze shrnout, že pouze na základě seznámení se s Konceptem rodinné politiky se není čemu divit, pokud pan premiér uvažoval v případě Ministerstva práce a sociálních věcí o personální změně ministra. Je jasné, jakým směrem má Koncepce v tomto znění pokračovat, a to přímou cestou do koše.

Další oblastí, o které se zmíním pouze okrajově, jsou dvě rozhodnutí ústavního soudu týkajícího se osvojení, tedy i rodinou.

Prvním z nich je nález sp. zn. Pl. ÚS 10/15 ze dne 19. listopadu 2015. Stěžovatel namítal protiústavnost zákona o rodině, jež mu neumožňuje osvojení (tedy adopci) syna jeho družky. Ústavní soud v tomto případě rozhodl zamítavě, s odůvodněním" že napadená právní úprava sice stanoví omezení pro nesezdané páry, ale toto omezení je dostatečně odůvodněno předpokladem vyšší míry stability manželských párů a zejména lepším zajištěním poměrů dítěte, dojde-li k ukončení soužití jeho rodičů. Tato úprava tedy sleduje nejlepší zájem dítěte."

Dalším a mediálně více známým je nález Pl. ÚS 7/15 ze dne 14.6.2016, který je oficiálně prezentován jako vítězství LGBT komunity. Přitom samotný výsledek nálezu je pro mne, přesvědčeného konzervativce částečně uspokojující. Samotný nález konstatoval diskriminaci v nemožnosti zařazení registrovaného partnera do seznamu osvojitelů. Zároveň ovšem plénum konstatovalo, že právo na adopci neexistuje. Dále se Ústavní soud zabýval i samotným pojmem rodiny, " chápe Ústavní soud primárně nikoliv jako jakýsi umělý sociální konstrukt, nýbrž především jako konstrukt biologický, založený na pokrevním příbuzenství osob, které spolu žijí, případně jako vztah nepříbuzenský, který vztah biologický napodobuje."

Proč jsem zmínil právě tyto dva nálezy? Pokud heterosexuálnímu páru, tedy partnerovi není umožněno osvojit si biologické dítě družky, není možné z důvodu diskriminace umožnit osvojení homosexuálním registrovaným partnerem, a to z důvodu zániku rodičovských práv obou biologickýh rodičů, v případě této kausy k jednomu biologickému rodiči. Tato varianta je podle současného právního řádu umožněna pouze u manželů z důvodu privilegovaného postavení manželství, a tak by také právní úprava měla zůstat.

Děkuji vám za pozornost!

Jan Gregor

Autor je předsedou MKD a absolventem práv.

Sdílet


ZPĚT NA SEZNAM PŘÍSPĚVKŮ

Další blogy

Zdravice sjezdu KDU-ČSL v Praze

Vážené sestry a bratři, Rád bych vám z tohoto místa poděkoval, že k...

Teror a slepota - kdy Evropa prohlédne?

První známější útoky např. v Paříži šokovaly Evropu. Teď už...

Kde jsou řeči o extrémismu?

Blíží se britské parlamentní volby. Po zkušenostech z Rakouska, Nizozemska,...

Neničme ŘOPíky, neničme historii

Parta ,,umělců" z Moravy dostala báječný nápad. Uříznout kus...

Sprejerství aneb Do klády s nimi

Proč mají někteří mladí tak velkou touhu čmárat jiným lidem po barácích...


Naši partneři:

Už více než 20 let spojujeme mladé!