Krize Evropské unie aneb...

14.11.2016 | autor: Vít Mikušek

Jak se EU vyrovnává s dopady ekonomické, migrační a politické krize?

To je otázka, na kterou ve čtvrtek 3. listopadu nejen pro MKD odpovídala na besedě v PSP ČR čtveřice zkušených řečníků z oblasti státní správy. Mezi nimi byli Jan Jireš (MO), Jaroslav Ludva (MZV), Vojtěch Belling (ČNB) a Pavel Svoboda (poslanec EP). S problémy EU se přišli blíže seznámit a o jejich řešení podebatovat jak členové MKD, tak široká veřejnost, pro které se Poslanecký klub KDU-ČSL v rámci PSP ČR v 17 hodin otevřel.
Vzhledem k různému profesnímu zaměření našich hostů se každý z nich věnoval problematice "sobě vlastní", a tak došlo k podrobnému představení klíčových otázek tématu.

Podle Vojtěcha Bellinga, ředitele odboru EU v ČNB, v posledních letech dochází k přijímaní nástrojů mimo rámec evropského práva. Z určitého pohledu to přispívá k zefektivnění procesu, protože díky jakémusi nepřímému "obcházení unijních cest" se zkracuje doba vyjednávání a právo se internacionalizuje. Evropská krize tedy rozhodným způsobem poznamenává strukturu unie. Otázku přijetí eura konkrétními státy pak pokládá primárně za politickou než ekonomickou.

Jan Jireš, působící jako ředitel odboru obranné politiky na Ministerstvu obrany, uvádí jako cestu k překonání krizového období zejména podporu integrace a prohlubování evropské obranné dimenze. Diskutovaným řešením se stala otázka "evropské armády", která je podle něj vádním pojmem vyvstanutým pouze ze špatného pochopení navrhovaných bezpečnostních opatření, přičemž se ve skutečnosti opravdu nejedná o konkrétní návrhy na zformování celoevropské armády, nýbrž "pouze" na prohlubování společné obranné dimenze.

Europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda nás zde pak staví před naprosto základní, avšak překvapivou otázku. Kdo je to EU? Kdo je vlastně v krizi? Lidé totiž často viní bruselské instituce, které jediné mohou za plošné problémy napříč evropou. Přesnější odpovědí ovšem je, že v krizi je především 28 členských států. Poté teprve přicházejí "bruselské instituce", kterým je ale v některých případech údajně dána nedostatečná pravomoc do problémů rychle zasáhnout, dbát by se tedy mělo na větší prostupování jejich struktur. Lidé už ale mají, jak říká Vojtěch Belling, tendenci nedůvěřovat v jakoukoli integraci díky např. krizi v Řecku. Jaroslav Ludva pak upozorňuje, že evropská integrace počítá i s rozšiřováním unijních hranic o další integrovatelné státy, mezi kterými najdeme kandidáty např. na Balkánském poloostrově. Ty se postupně přibližují evropským hodnotám, ale jejich motivace, vzhledem k událostem jako je Brexit, oslabuje. Podle pana europoslance Svobody se dnes ale setkáváme s jakýmsi celkovým odporem vůči myšlence Evropské unie, nejen vůči jejím nefunkčím částem. Vždyť to, proč koneckonců odchází Spojené království z EU, není důsledkem toho, že EU nefunguje, ale toho, že vůbec funguje. Evropská unie byla ale založena především na společných hodnotách. A hodnoty jsou něčím, za co je člověk ochoten něco obětovat. Jsou tedy hodnoty vůbec ještě hodnotami?

Beseda se konala na základě spolupráce středočeské a pražské organizace MKD a za finančního přispění německé nadace Hannse Seidela, které tímto vřele děkujeme.

Vít Mikušek

Sdílet


ZPĚT NA SEZNAM ČLÁNKŮ

Další články:

Prohlášení MKD k současné vládní krizi

MKD vyzývají vedení strany, aby v současné ústavní krizi postupovali...

Zlepšení stavu školství musí začít už v rodině

28. březen je Dnem učitelů, jaký recept na zlepšení stavu českého školství...

Konzervativní politická akademie v Bratislavě

Ve dnech 16. - 18. března 2017 proběhl v Bratislavě první ročník Konzervativní politické...

Castro byl zločinec, ne hrdina pane Junckere, říkají MKD

Místopředsedové MKD Josef Švéda a Vojtěch Marek včera v Helsinkách zformulovali...

Představujeme nové vedení MKD

Celostátní sjezd MKD obměnil vedení své organizace! Předsedou byl zvolen...


Naši partneři:

Už více než 20 let spojujeme mladé!